|
| |
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Semela, Ladislav ; Borák, Martin (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešením nové scény Slovinského Národního Divadla v Lublani sleduji i motto projektu „TACE“ (Theatre Architecture in Central Europe), tedy hledání formy a typu objektu pro "Nové Divadlo 21. století“. V rámci Workshopu konaného v březnu 2009 v Lublani, vznikly různé směry řešení včetně utopistických. Konfrontuji tedy tři témata: 1/ konvenční kukátkovou koncepci pro činohru „Národního Divadla“, 2/ nekonvenční řešení „Nového Divadla pro 21. století“ a 3/ urbanistický koncept dané lokality, tzv. „Jižní náměstí“, zpracovaný slovinským architektem Josipem Plečnikem začátkem 20. století. Ad 1/ pocit serióznosti a klasickosti v konvenční formě kukátkového divadla si vyžaduje fakt, že se jedná o scénu Národního Divadla. Slovinsko se jako poměrně mladý stát snaží o dobudování a upevnění své historické a národnostní existence, je proto nasnadě upřednostnit kukátko, pro nějž je psána většina národnostně identických her, nad nekonvenčním tzv. „performance“ reprezentujícím spíše internacionální umění. Ad 2/ hledání prostorových forem pro nekonvenční a interaktivní zpracování ať už tradičních námětů jako jsou balet, opera, muzikál či činohra, tak i nových forem jako je „performance“, vyústilo v jasný závěr – „black box“. Ideální divadlo budoucnosti je nekonečný a neomezeně multifunkční neutrální prostor disponující technologií a umožňující pružnou proměnu v prakticky cokoliv. Princip nejvíce se blížící filmovému studiu – prázdné hale s černými stěnami a stropem, ovšem na bázi divadla s jeho a další technologií. Ad 3/ kontroverzní lokalita v centru Lublaně, pro niž se již 70 let hledá vhodná zástavba. Je situována na konci jakéhosi Plečnikova „lublaňského diametru“, jemuž činí protipól obelisk na náměstí Francouzské revoluce. Je zde patrná nedokončená osa obelisk–náměstí–divadlo. Lokalita se sestává z proluky a vnitrobloku s nevhodnou zástavbou, nachází se zde ovšem společensky dobře fungující část – tzv. Knafijov prehod s řadou restaurací, ten zachovávám a navrhuji jeho doplnění menším objektem. Diametr měl podle Plečnikova konceptu pokračovat dále severovýchodně a navázat na nám. Osvobozenecké fronty. Toto navrhuji částečně realizovat pasáží pod divadlem. Budova je členěna do 2 funkčních celků – na divadlo s vlastními sály, foyerem, galerií a kavárnou a na obchodní pasáž s administrativní částí divadla. Čelní fasáda je kompozitem z několika prvků: zleva z dekoru - prolamovaného sloupu se sochou herce, jemuž dělá pozadí věž provaziště, dále z „opony“ v křivce sestupující pod skleněným „nebem“ divadelního sálu čnícího nad pasáž, z které stoupá pevný pylonu galerie z poloprůsvitného materiálu LitraConTM. Tato kompozice posouvá osu foyer vpravo mimo osu parku na osu diametru a tvoří tak prostor pro zásobování spolu s uvolněním stávající fasády kasina. Divadelní prostor s pasáží pod ním spojuje řada vřetenových schodišť, které se pootočením kolem své osy mohou uzavřít a spolu s odtažením opony tak umožnit změnu režimu provozu pasáže z foyer na veřejný prostor. Koncept divadelního prostoru kombinuje výše zmíněné body 1/ a 2/. Sestává z klasického jeviště s propadlem, portálem a provazištěm, které buďto může fungovat jako klasické kukátko až pro 800 diváků a nebo při uzavření železné opony jako komorní scéna pro postranní hlediště s cca 100 sedadly. Zbylý prostor poté funguje jako experimentální a sestává z točny a 4 jevišť, jejichž zadní stěny tvoří panoramatická okna. Jejich odcloněním je tak možno děj na jevišti obohatit o autentický horizont za ním.
|
|
| |
|
| |
|
|
Současná slovinská architektura
Šmídek, Petr ; Šlapeta, Vladimír (oponent) ; Doc.PhDr.Petr Kratochvíl,CSc. (oponent) ; Okamura, Osamu (oponent) ; Ryšavá, Hana (vedoucí práce)
Úkolem této dizertační práce je představit českému publiku současnou architektonickou scénu ve Slovinsku, kterou lze ze zemí bývalého východního bloku považovat za nejvíce vyspělou. Během pobytu ve Slovinsku se podařilo při každodenním styku s místními stavbami i kulturou sesbírat dostatek historických informací potřebných ke snazšímu pochopení současné situace na slovinské architektonické scéně. Práce zprostředkovává architektonická díla nejvýznačnějších tvůrců jednotlivých období od Fabianiho, přes Plečnika, Ravnikara, Podreccu až po nástupce generace Sixpack. Úkolem práce je za pomoci zdokumentování a analyzování příčin ve Slovinsku napomoci ke zlepšení situace u nás, kde vzniká celá řada kvalitních realizací, ale zůstávají téměř nepovšimnuty a hůře prosazují na mezinárodní scéně. Studium se zaměřilo na to, jakou roli sehrály vybrané sektory v nastartování slovinského modelu a zda mohou na základě historických spojitostí obě země znovu navázat spolupráci v oblasti architektury. Cílem bylo tyto zjistit, jak nabyté poznatky aplikovat na české prostředí. Poučení ze Slovinska by se dalo shrnout do dvou hlavních okruhů: jak zdárně kultivovat svoji zemi a jak o tom umět podat zprávu navenek.
|
|
| |
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Hujo, Marián ; Kozumplík, Vladimír (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Ciežom je navrhnúť budovu činohry slovinského národného divadla. Parcela sa nachádza na Kongresnim trhu v Lublani v historickej zástavbe vo vnútry vnútrobloku. Základným konceptom riešenia je vytvorenie komorného verejného priestoru ktorému dominuje budova divadla a ktorý je využívaný ako alternatívna divadelná scéna. Priestor námestia je obkolesený objektami s funkciou bývania, obchodu a mestskej vybavenosti.
|
|
|
Podnikatelský záměr pro založení firmy „Tempus“
Válek, Lukáš ; Jelínková, Dagmar (oponent) ; Bayerová, Vladimíra (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na zpracování podnikatelského záměru v celé jeho komplexitě, umožňujícího založení firmy „Tempus“. Tato společnost se bude zabývat zprostředkováním podnikání pro cizí, tedy zahraniční, fyzické i právnické osoby na území České Republiky. Služba bude poskytována jako kompletní balík zahrnující zajištění všech potřebných osvědčení a dokumentů. Tímto způsobem bude šetřit čas, výdaje i úsilí klientů.
|
|
|
Konkurenceschopnost zemí střední a východní Evropy
Ustiuzhantseva, Polina
Tato bakalářská práce se věnuje konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. V teoretické části je popsán koncept konkurenceschopnosti a způsoby měření makroekonomické konkurenceschopnosti. V metodické části jsou stanoveny indikátory, na jejichž základě je následně v praktické části provedena komparace konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. Praktická část práce se také zabývá porovnáním výsledků měření zvolených indikátorů. Podle zvolených indikátorů jsou identifikovány slabé a silné stránky zemí střední a východní Evropy. V poslední řadě jsou formulována doporučení pro zvýšení konkurenceschopnosti vybraných států. V diskuzní části jsou porovnány dosažené výsledky s výsledky jiných autorů a diskutováno o možných nedostatcích zvolených indikátorů.
|
|
|
Europeanisation of gender equality in Eastern European countries: the case of Slovakia and Slovenia
Petrechová, Sára ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Rodová rovnosť je dlhodobo deklarovaná ako jedna zo základných hodnôt a priorít Európskej únie (EÚ) a jej význam sa zdôrazňuje dodnes. Členské štáty EÚ majú povinnosť podieľať sa na presadzovaní rodovej rovnosti a podnikať kroky na jej dosiahnutie. Táto diplomová práca sa zameriava na analýzu procesu europeizácie rodovej rovnosti v dvoch východoeurópskych členských štátoch, konkrétne v Slovinsku a na Slovensku. Slovinsko je dlhodobo na vrchných priečkach prieskumov stavu rodovej rovnosti. Slovinsko je aktívnejšie a úspešnejšie v presadzovaní a podpore rodovej rovnosti v porovnaní s ostatnými členskými štátmi EÚ z tohto regiónu, zatiaľ čo Slovensko je na opačnom konci rebríčka, kde čelí stagnácii a nedostatočnému pokroku v tejto oblasti. Teoretický rámec práce je založený na novom inštitucionalizme, ktorý umožňuje analyzovať vplyv inštitúcií a inštitucionálnych zmien na národnej úrovni na proces europeizácie rodovej politiky. Na analytickej úrovni práca aplikuje trojúrovňový rámec politického zriadenia, polity, politics a policy, ktorý skúma inštitucionálne usporiadanie, politické strany a ich prístup k rodovej rovnosti a legislatívne zmeny súvisiace s rodovou rovnosťou v oboch krajinách. Cieľom práce je identifikovať faktory, ktoré pozitívne alebo negatívne ovplyvňujú proces europeizácie rodovej...
|
host ::
RSS.